Potrava želv

1 2 3 4 5

 

Suchozemské želvy jsou býložravci, z menší míry všežravci. Jídelníček této želvy tvoří zejména různé luční rostliny, listí keřů i květy.  V přírodě požírají šneky i slimáky a žížaly. Před zimováním v domovině často požírá  maliní a ostružiní, které je v období podzimu oblíbenou a pravděpodobně i potřebnou potravou, s dostatkem cukru a vitamínů, potřebných před zimováním želv. Na jaře pak želvy spásají trávu, byliny (i jejich květ), čerstvé výhonky, všude přítomnou Smetánku lékařskou (opět i květ), jetel a vojtěšku. Nepohrdnou zeleninou a ovocem. Z těchto důvodů doporučuji co nejpestřejší možnou skladbu stravy. Vyvarujte se  nepřirozené potravě (mléko, sýry, maso, krmit pouze granulemi, krmení pouze senem apod.), mohou způsobit zdravotní potíže, komplikace, případná onemocnění. Stravu s obsahem bílkovin zařazujeme do jídelníčku velmi zřídka 1/měsíc. Při častějším podávání bílkovin hrozí onemocnění dnou hyperurikémií, přerůstání drápků, nárůst svaloviny. Při onemocnění dnou se ukládají v ledvinách kristalky kyseliny močové, dále se ukláda v měkkých tkáních a v podkoží. Léčba je pak složitá, bez veterinární péče skoro nemožná a ne vždy úspěšná. 

Aby nedošlo k měknutí krunýře, je třeba krmit potravou bohatou na vápník, ale i ve správném poměru vápník/fosfor, tedy 2:1. Želva má v krvi konstantní hodnoty vápníku a fosforu v poměru 2:1.  Pokud bude želva krmena nevhodnou potravou, tj. v opačném poměru 1:2, želva nahradí chybějící vápník z kostí a krunýře, čímž dochází k měknutí krunýře, dochází k rachitidě želv a to vinou nekvalitní jednostranné potravy, která nesplňuje požadavky rostoucího organizmu na obsah minerálních látek. Někdy může rachitida doprovázet také dlouhodobý deficit vody, i suchozemská želva musí mít možnost pít a mláďata je bezpečnější tak 3x týdně koupat ve vlažné vodě, kdy se i napijí vody.  Ne každá želva se naučí v zajetí pít vodu, proto je vhodné želvě potravu po omytí nechat mokrou.  Ve volné přírodě želva pije dešťovou vodu a rosu. Příjem vody je zejména z předkládané  umyté zeleniny a ovoce.   Některé želvy se naučí pít samy z misky.

Prevence měknutí krunýře je krmení potravinami se správným obsahem vápníku a fosforu, tedy nejméně 2:1. Do těchto vhodných potravin patří :  pampeliška květ i list,jitrocel, jetel, čínské zelí, petržel, kadeřavá kapusta, pórek, cibule – nať, list i plod z ostružiny a maliny. 

Nejvhodnější zdroj vápníku má pro zimní stravu:  čínské zelí, čekanka, polníček, rukola, římský salát, celer, ředkev, z pochutin - hruška, jablko, merunka, bluma - tyto zdroje potravy podáváme občas (méně častěji), je vhodné je vždy posypat přídavkem vápníku (drcená sépiová kost, mletý vápník, drcené vaječné skořápky - před nadrcením se doporučuje je vařit 5 až 7 minut nebo přepéct v troubě.

Nevyhovujícím zdrojem vápníku je pak :  rajče (obsahuje kyselinu která vápník rozkládá), okurka, broskev, salát, brokolice, jahody, růžičková kapusta,  švestky, banán, chřest, řepa. Tyto potraviny se musí vždy posypat zdrojem vápníku a neměly by sloužit jako hlavní zdroj potravy. Tyto potraviny však obsahují důležité vitamíny a vlákninu, takže je velmi důležité je také želvám předkádat.

Nedoporučuji želvám potravu krájet, strouhat či upravovat jiným způsobem. Želvám neustále roste zobák a potřebují si jej obrušovat. K tomuto účelu se výborně hodí například pevné dužinaté části listů. Proto podávejme potravu vždy v takové formě, ve které se přirozeně vyskytuje.

Dále je vhodné pro pestrost potravy přidávat i další plody a ovoce jako např. : třešně, jablka, hroznové víno, meloun, ananas, borůvky, list a květ ibišku a další květy lučních rostlin.

V zimním období kdy není luční strava, pravidelně několikrát týdně sypu krmení vápníkem.

Vápník nepředávkujete, pokud s vápníkem nepodáváte zároveň syntetický vitamin D3. Místo podávání kapek vitaminu D3, který se v neodborné znalosti velice snadno předávkuje, používám kvalitní UV, která nahrazuje sluneční záření a stimuluje přirozenou tvorbu vitaminu D3.

Žádné další distribuované vitamíny a vitamínové doplňky, želva nepotřebuje. Vše potřebné jí poskytne zelená strava.

Nevhodna strava:

Naprosto nevhodná strava, je cokoli co želva nikdy v přírodě nenajde, tj. různé pochutiny z kuchyně, mléko, tvaroh, uzeniny, pečivo, piškoty,těstoviny a jiné zbytky. Dále se vyhneme šťavelanům jako je šťovík, špenát,rajče, a dlouhodobé zkrmování salátu a jiné zeleniny s nevhodným poměrem Ca/P.

Osobně granule pro suchozemské želvy ke krmení nepoužívám., pouze výjimečně jako rychlejší regeneraci po léčbě. Nejvýživnější je pro želvy přirozená strava.

Je možné s nimi občas přikrmovat jako doplňkem, ale rozhodně ne jako hlavní stravu.

Nejvhodnější a u želv oblíbené luční byliny a rostliny.

Pampeliška, jitrocel, jetel, hluchavky, sedmikrásky, vojtěška, bodláky různé druhy, listy jahodníku, maliník, ostružiní, růže, ibišek, netřesky, různé druhy tučnolistých trvalek, pupalka, mocha husí, dýně, vánoční kaktus, macešky, květ afrikánu a jiné.

Tabulka hodnot běžné zeleniny- poměr vápník / fosfor

 

Čínské zelí..................................................... 2,8 / 1

Rukola...........................................................2,5 / 1

Polníček..........................................................1 / 1

Ledový salát ..................................................0.8 / 1

Hlávkový salát ...................................................1 / 1

Římský salát....................................................2,7 / 1

Zelí (okrajové, hodně zelené listy) .......................5 / 1

Kapusta ...........................................................2 / 1

Kapusta růžičková ...........................................0,2 / 1

Kapusta kadeřavá ............................................2,8 / 1

Čekanka – puk ................................................1,8 / 1

Čekanka – puk................................................ 0,7 / 1

Mrkev ...........................................................1,3 / 1

Mrkvová nať......................................................8 / 1

Celer ............................................................1,3 / 1

Řapíkatý celer.................................................. 2 / 1

Petržel ............................................................3 / 1

Brokolice .........................................................1 / 1

Brokolice listy ................................................3,9 / 1

Okurka ..........................................................0,7 / 1

Rajče ............................................................0,5 / 1

Paprika ..........................................................0,4 / 1

Jetel červený................................................... 6 / 1

Kukuřice zralá (celá rostlina) ..............................2 / 1

Mungo výhonky ..............................................0,2 / 1                          

TOPlist